|
|
Autonomie církví v České republice jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity
Suchomel, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Název rigorózní práce Autonomie církví v ČR jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá ústavně zaručenou autonomií církví a náboženských společností jako jedním z podstatných prvků svobody náboženského vyznání. Zkoumá, co vše je jejím nezbytným obsahem a hledá nejvýše přípustné limity při jejím zákonném omezování v demokratickém právním státě (obecně) a v České republice (konkrétně). Autonomii církví a náboženských společností představuje jako neoddělitelnou součást svobody náboženského vyznání, která patří k nezadatelným lidským právům a svobodám. Obecná část práce rozebírá zejména obsah svobody vyznání a obsah církevní autonomie, přičemž se snaží vymezit její nejvýše přípustné limity zejména skrze vývoj ústavněprávní úpravy v jednotlivých evropských státech (porovnává texty jejich ústav) a skrze hojnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Zvláštní část práce se věnuje vývoji svobody vyznání a církevní autonomie na území dnešní České republiky od recepce rakouského práva za první republiky, přes "období temna" za komunistické totality po dnešek. Obsáhlá část je věnována novodobé judikatuře Ústavního soudu k otázce svobody náboženského vyznání i k jednotlivým prvkům církevní autonomie. Zvláštní důraz je kladen na hospodářskou samostatnost církví...
|
|
|
Vztah státu a církví v USA
Krauzová, Tereza ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Vztah státu a církví v USA Abstrakt Cílem této práce je představit relevantní aspekty vztahu státu a náboženských společenství ve Spojených státech amerických. Těžiště této práce spočívá v představení vývoje výkladu obou náboženských klauzulí prvního dodatku Ústavy USA Nejvyšším soudem, zejména ve 20. století. Tato práce se snaží ukázat, jak obě náboženské klauzule, přestože byly vytvořeny za tímtéž účelem, jsou v některých případech vykládány tak, že působí do určité míry proti sobě. Tato práce zkoumá rovněž náboženskou svobodu v prostředí ozbrojených sil, kde jsou vojáci zcela odkázáni na služby, které jim poskytne vláda. V závěrečné části práce představuje některé výjimky z obecně závazných předpisů, které náboženským společenstvím a od nich odvozeným právnickým osobám svědčí, jakož i nedávný vývoj z hlediska přiznání práva na svobodu vyznání obchodním korporacím. Klíčová slova: svoboda náboženství, Ústava Spojených států, první dodatek, náboženská společenství, Nejvyšší soud, USA
|
|
|
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv
Jekielek Henzl, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Lipovský, Milan (oponent)
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv Abstrakt Tato disertační práce se věnuje problematice ochrany náboženské svobody v Evropě. Nejdříve je popsáno zakotvení této svobody v EÚLP, Listině EU a v právních řádech Německa, Rakouska a České republiky. Právní řády Německa a Rakouska jsou velmi blízké tomu našemu, proto mohou být získané poznatky inspirací pro úvahy o budoucí právní úpravě v České republice (i s ohledem na to, že je zde problematika integrace jiných kultur poměrně novým tématem, zatímco uvedené státy již v této oblasti mají větší zkušenosti). Dalším důvodem pro tento výběr byla i bohatá judikatura k tématu práce zejména v Německu, ale i v Rakousku. V návaznosti na zakotvení náboženské svobody obecně je popsáno teoretické zakotvení i praxe výuky náboženství na veřejných školách ve výše jmenovaných státech. Ze srovnání praxe v uvedených státech vyplynula mj. důležitost historického vývoje přístupu k náboženství. Jedním z hlavních bodů této disertační práce je pak problematika symbolů. Nejdříve je probrána otázka symbolů obecně, poté se věnuji konkrétně symbolům náboženským a možnostech jejich přítomnosti ve vzdělávacích zařízeních. V této souvislosti je rozebráno umisťování křížů a krucifixů ve školních třídách, což je otázka, které se již v minulosti věnovaly...
|
|
|
Náboženské symboly v judikatuře evropských soudů
Hnátová, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Otázka náboženských symbolů v evropském veřejném prostoru se stala předmětem častých diskuzí právníků, politiků, sociologů, ale také laické veřejnosti. Tato diplomová práce se pokouší přispět těmto diskuzím komparací judikatury evropských soudů v případech týkajících se náboženských symbolů. Za tím účelem práce analyzuje právní prameny poskytující ochranu náboženské svobody a jednotlivá rozhodnutí evropských soudů ohledně přítomnosti náboženských symbolů na veřejnosti. Tato práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola podává detailní analýzu ochrany náboženské svobody v Evropské úmluvě o ochraně základních práv a svobod a v primárním právu Evropské unie. Dále vysvětluje principy sekularismu a neutrality státu a popisuje modely vztahů státu a náboženství v Evropě. Kapitola druhá obsahuje úvod do problematiky náboženských symbolů na veřejnosti. Je zde vysvětlen pojem "náboženský symbol" a "veřejnost" z právního hlediska. Dále se zaměřuje na omezení náboženských symbolů na veřejnosti a zákazy zahalování přijaté v některých evropských státech. Ve třetí kapitole jsou představeny případy náboženských symbolů ve veřejných školách. Většina evropských států má zájem na zachovávání nábožensky neutrálního prostředí ve školách, a z toho důvodu zde nacházíme množství případů zákazů náboženských symbolů....
|
|
| |
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Kinclová, Jana ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá ústavní a zákonnou úpravou náboženské svobody v České republice. Jejím cílem je popsat a zhodnotit současný stav právní úpravy a analyzovat její vybrané aspekty s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola, jež poskytuje úvod do problematiky, se skládá ze tří částí. První část definuje základní pojmy, jež budou v práci dále používány. Druhá část rozebírá ústavní a zákonnou úpravu. Zmíněny jsou také relevantní mezinárodní smlouvy. Třetí část se pak soustředí na vztah mezi státem a náboženskými společnostmi a jeho vliv na úroveň náboženské svobody. Druhá kapitola se zaměřuje na vnitřní rozměr náboženské svobody (tzv. forum internum), jenž je vyjádřením neporušitelnosti vnitřního života člověka. Daná kapitola řeší rovněž právo na změnu náboženského vyznání a s ním související problematiku proselytismu. Třetí kapitola se zabývá vnějšími projevy náboženství nebo víry (tzv. forum externum). Popisuje jejich jednotlivé formy (konkrétně bohoslužbu, vyučování, náboženské úkony a zachovávání obřadu), jež jsou zakotveny nejen v Listině základních práv a svobod, ale také v řadě mezinárodních lidskoprávních smluv. Dále se věnuje možnostem omezení náboženské svobody a problematice náboženských...
|
|
|
Náboženské symboly v evropském antidiskriminačním právu
Svobodová, Tereza ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Evropský kontinent byl po staletí sužován náboženskými konflikty. Zatímco dříve se jednalo především o spory mezi katolickou a protestantskou církví, v současné době se stává jádrem konfliktů migrace osob do evropských zemí. A je to právě migrace, která s sebou do již fungující tradiční evropské společnosti přináší výrazné náboženské a kulturní odlišnosti. Jedním z konfliktů, který je aktuálně velmi diskutovaným tématem na evropské půdě, je i přítomnost náboženských symbolů ve veřejném prostoru. Zde se střetává náboženství nově příchozí, jež je symbolizováno muslimským šátkem, s náboženstvím tradičním, které je vyznáváno majoritou, a jež je ve veřejném prostoru zastoupeno symbolem křesťanského kříže. Spor však nevzniká jen mezi jednotlivými náboženstvími, ale rovněž mezi náboženstvími a principem sekularismu. Cílem mé diplomové práce je analyzovat problematiku náboženských symbolů ve veřejném prostoru nejen z pohledu náboženské svobody, ale také z hlediska rovnosti a diskriminace, ochrany menšin, práva na vzdělání a rovnosti pohlaví, neboť se jedná o problematiku, kterou je nutné posuzovat v celé její šíři. V práci bude dále posuzována otázka, zdali je možné a za jakých podmínek lze omezit demonstrování náboženských symbolů ve veřejném prostoru a v této souvislosti se budu rovněž zabývat tzv....
|
|
|
Vztah státu a církví v USA
Krauzová, Tereza ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Vztah státu a církví v USA Abstrakt Cílem této práce je představit relevantní aspekty vztahu státu a náboženských společenství ve Spojených státech amerických. Těžiště této práce spočívá v představení vývoje výkladu obou náboženských klauzulí prvního dodatku Ústavy USA Nejvyšším soudem, zejména ve 20. století. Tato práce se snaží ukázat, jak obě náboženské klauzule, přestože byly vytvořeny za tímtéž účelem, jsou v některých případech vykládány tak, že působí do určité míry proti sobě. Tato práce zkoumá rovněž náboženskou svobodu v prostředí ozbrojených sil, kde jsou vojáci zcela odkázáni na služby, které jim poskytne vláda. V závěrečné části práce představuje některé výjimky z obecně závazných předpisů, které náboženským společenstvím a od nich odvozeným právnickým osobám svědčí, jakož i nedávný vývoj z hlediska přiznání práva na svobodu vyznání obchodním korporacím. Klíčová slova: svoboda náboženství, Ústava Spojených států, první dodatek, náboženská společenství, Nejvyšší soud, USA
|
host ::
RSS.